Když si představíme člověka s depresí, je to pravděpodobně někdo velmi smutný, nemá zájem o okolní dění, neprožívá radost. Je pesimistický ohledně budoucnosti, jí buď velmi málo, nebo moc. To samé platí pro spánek, někdy lidí s depresí spí málo, někdy prospí půlku dne a stejně jsou pak unaveni. Depresi máme často spojenou i s myšlenkami na sebevraždu. Hodně mých klientů a studentů se ale pravidelně podivuje nad tím, co všechno s lidmi ještě deprese dělá. Má totiž mnohem víc tváří.

Myšlení, emoce, naše chování a tělesné reakce jsou vzájemně úzce propojeny a jedno vždy ovlivňuje všechny další. Takže když nás napadne nějaká nepříjemná myšlenka, cítíme se pak špatně, to nás nutí něco dělat nebo nedělat a obvykle se dostaví i patřičná tělesná reakce. To, co pak děláme a jak se cítíme zase zpětně ovlivňuje naše tělo a myšlení. Bludný kruh se uzavírá.

Sdílím dnes s Vámi jeden svůj starší článek, který jsem napsala ještě za studií. Popisuji v něm jak spánek funguje a v čem spočívá jeho důležitost.